Ó hvězdy, mne to táhne k vám,
vždy blíž a blíže,
tak toužebně bych se k vám povznesl,
však země mě okovy víže.
Ó hvězdy, hvězdy,
k vám blíž chci, k vám chci blíže,
však v letu mi na srdci hrozná lpí tíže!
Ach tíže krutá, krutý žal
mne v letu drtí,
neb s vichřicí uháním o závod,
o závod v obětí ledové smrti.
Ó hvězdy, hvězdy,
můj hled k vám marně zírá:
vy v jasu se sluníte – duše má ve stínu zmírá!...