Kraj mrtvý v spánku nepokojně oddych’,
zvěř lesní procitla a zvedla tichý šramot.
Květy se zachvěly pod náhlým hnutím lodyh,
divocí holubi vylétli ze svých samot.
Větrné teskně zavrzaly mlýny
a klasy praskaly jak o poledním vedru,
od moře táhly větry v prolákliny
a s Libanonu ostrá vůně cedrů.
„Má předsevzetí a můj první debut!
Výzkumy světa! Pyšný lidský rozum!“
– V nezměrné touze zahleděl se k nebi,
ku Mléčné dráze, Polárce a Vozům...