Kříž pozvedni z prachu, vztyč jej na svůj oltář
a po bolném mu stesku vyčítavých improperií
pěj Hossana:
Buď požehnána bolest!
Jen z bolesti se zoří Pascha vykoupení
a dechem oliv kvetoucích do duší nám vane
Alleluja, alleluja, alleluja!
Bolesti skála se řítí a vstává usmíření!
Jak před nedělí smrtelnou pukají ledy,
by s jásotem uvrhlo jaro do proudů volných
smrt Morany zimné –
a trn a jíva kypí do rozpuků zlatých
o neděli na květy:
ať pukají ledy na srdcích uvolněných
a palmy vítězství jim kynou ku triumfům míru
přes horu Kalvarii v nový Jerusalem,
přes horu lebek do království ducha,
kde není slzy, není vzlyků trudných,
– než nová píseň Vyvolených jásá!
Co mluví k tobě bolu tajemství, má duše?
Nes oddaně kříž a v srdci tiše pěj:
Buď požehnána bolest!
Buď požehnána oběť krvácejících srdcí
i oddaný sklon hlavy v bodlinách trnů,
buď požehnána bolest života!
Hle, z noci Velkého pátku se zoří sobota bílá!