Kůň pobodli. V před, v bitvy ryčné vřavy!
V před! S tváří odhodlaných vzhůru hledí!
Jen statná prsa obrnili mědí
a jasným helmem hrdě vzneslé hlavy.
Je hrstka jich, ač vrahů do záplavy!
Druh s druhem sepjat v sedlech pevně sedí,
a s nadšeného hesla propovědí
si dráhu k vítězství proud razí dravý.
Jak topor bohů meč jich pere břitký
v to mraveniště vrahů pod vizíry,
s jich lebek sráží klenotů třpyt plitký.
Vrah vítězům jen kopyt prudkým chvatem,
jak zhouba strhla v útěku jej víry,
tvář zkrvavělým pohazuje blátem.