Vstal z hrobu Lazar... Sešli na dědinu,
kde Marta s plesem častí Krista pohostinu.
V den z tmy vstav náhle, Mistra ku pokynu,
zří Lazar strnule svých přátel na družinu.
Kruh udivených žen se rozhovořil –
Zda Syn dnes vládu smrti slavně nepokořil?
Kéž bez smrti můj ret v lem jeho rouch se nořil!
Zda Bůh či satan zhoubnou smrť nám stvořil?
Toť jedno! Práce zde – smrť káže spočívati!
Až dokud budou, Pane, lidé umírati?
Co matky budou na svět v bolu děti rodit!
Tož lépe neplodným či bez útěžku chodit?
Jest matka žehnána, jež počne bez hořkostí
a v lůně nový život bez výčitek hostí.