Čím větší syn, tím trpí matka více.
Tvůj Syn byl Bůh... Čím je Ti krátké štěstí,
když před zrakem Ti tlukou dítě pěstí,
a stín mu smrti hyzdí vpadlé líce?
Ať sličná Madonna či Pomocnice
jen hrubých rysů, – zjev Tvůj matkám věstí:
meč sedmerý je zraní do bolestí,
až hasnou v slzách očí zřítelnice...
Žen srdce, zoufale když hořem vadne,
i té, jež kalem prodejně se plouhá,
přec Tobě k nohám s pláčem v bídě padne.
Jich víra „Panno!“, srdce „Matko!“ úpí.
Kdo Ježíšovi s prokletím se rouhá,
k Tvým bolům zmlká jak ten lotr tupý.