V den slunný, dÓm kde strmí tichém na nádvoří,
ten hodin slunečních tam zlatem nápis hoří.
Čte nechápavě mnohý, já čtu v zamyšlení...
Nač hlavu si tím lámat? Hej, dnes škola není!
Dnes na sluníčko s údy, s vlhkem chlad jež moří –
vždyť na chudém i Pán Bůh s tou almužnou spoří!
Klid zachovej, ať časy po větru se mění!
Lze v noci bolu čítat slunné chvíle denní?
Čas nečítáme v štěstí! Stálý jas nám září –
Nám světlých vzpomínek jen málo zbude k stáří...
Bůh rozptyluj vždy chmury na zemské nám pouti!
Můj zisk, když vedrem musí ret jim k dásni lnouti!
Ten s úsměvem čte slova, jiný zrak se zrosí...
Věř, zraní každá chvíle! Poslední tě skosí.