Můj pane choti, matka Vašich dětí
dnes Lásky Vaší prominy si žádám,
co duši oddaně v dlaň Boha skládám,
Vás poprvé že rmoutím. Do objetí
vstříc Vám dnes naposled mé srdce letí.
Lnouc na hrudi, Vám duchem do noh padám
– smír Boží doufám vinám svým a vadám –
a slzy rozluky mou prosbu světí.
Jest svátostí svaz manžela a choti.
Buď svátostí i zásnub vladaře a země,
ať spolná láska dvojnost povah krotí.
Vám z lásky dík v mé poslední až dechy.
Však země dědička, Vám lkám i z rovu němě:
Vy buďte laskav na mé věrné Čechy!