Všechno se předhání, rve se a bije,
proklatě stará už historie!
Co chtějí staří tu? Do hrobu s nimi!
Nám patří veškerá naděje,
jsme světa dědici jedinými,
budoucnost naše je!
Hle, jak se čepýří
oplešatělí rytíři!
Mládí jim zítřek už odvěje,
budoucnost naše je!
Kterak se nesmáti všem?
Jen jděte, my za vámi jdem’!
Mládí vám scíplo už kdysi!
Ale my mladí jsme! Mladí! ó, tak!
Budoucnost naše je! Vidíte, jak –
pravého mládí to znak –
cumlíček z kalhot nám visí?
Po houbách chodíme,
jásáme, hýříme –
až jednou na svět se zrodíme,
budoucnost veškerou zdědíme!
Proč se tu perou? Proč se tu sváří?
jaký to hloupý je žert!
Budoucnost vaše? Nu? Vždyť je to stáří,
jestli vás dříve už nevezme čert!