V plesnivou tůň nade mlýnem
sinavý se měsíc dívá,
černá olše dlouhým stínem
přes hladinu lesklou kývá.
Staré vydry blíže splavu
hryžou kapří hlavu.
Se sžíravou ironií
ve stydlém se mozku ryjí
a svědčí si: „Nízké čelo
příliš málo mozku mělo –
genius kde moh’ se krýt?
Prostřední to duch byl celkem –
jenom v našem bahně mělkém
mohou tací kapři žít!“
Stranou smál se červík malý:
„Kdyby kapra nedostaly,
co by žraly?“ –