Přes hory a přes doly
vyletěli sokoli,
ze tmy na výsluní!
K předu, k předu, junáci,
východ rdí se, krvácí,
hromy v dálce duní!
V základech ať puká svět,
co přežilo, naposled
ať se ve prach řítí –
my stojíme jako stráž,
směle vlaje prapor náš
v živlů hromobití!
Vstává z mlhy nový den,
zpěvem budiž pozdraven,
červánky už planou!
Vzhůru, vzhůru! Kdekoli
zazní heslo sokolí:
bratři, na shledanou!