Co že jsem poznal v bratrském spolku,
rád povím bez okolků:
je milo, sladko – z přesvědčení dím –
„ty a ty“ říkat pánům vznešeným,
těm, kteří mají salon v prvém patře,
volati: „bratře!“
Když ti však ševčisko nějaké
„ty“ začne a „bratře!“ říkat,
oh, to je docela jinaké,
takému bratrství těžko je zvykat!
V soukromí, konečně, možno to říci,
jen mi tak neříkej na ulici!