Málo nasel humoru
Pánbůh v naši líchu,
nutíme se ze vzdoru
do hořkého smíchu.
Jako vinný hrozen kdes
v nehostinném kraji,
kde mhy visí z pod nebes,
slunko zakrývají,
nesládne, však trpkne jen
hořce na jazyku,
tak náš humor neslazen,
vždy v něm trochu vzlyku.
Až snad slunko jasněji
Čechům svítit bude,
jarým smíchem okřejí
naše líchy chudé!