Chaso švárná, jděte domů, Masopust už kloní se, Nebo, co dnes hrozí komu V půlnoc děsnou, neví se.
Škaredá už středa zívá V černé noci za vraty, Na světačky v tu noc mívá Svou moc ďábel rohatý.
Slyšte píseň a pak zvíte, Mým-li slovům nevěříte: V Zbudově veselo, Hučí tam kejdy,
Chasa tam divoké Provodí rejdy. Hned z tuha zadupá, Hned zase výskne,
V tom kdosi na prahu Očima blýskne. „Já řku, he! dívčiny!“ Sladce zahlesne,
„Která z vás se mnou si Dneska zaplesne?“ Chasa hned oněmí, Nikdo nemuká,
Jen tu kdes o žebry Srdéčko ťuká. Není to ledacos, Věřte mi věru,
Zelený klobouček O pěkném péru! Není to ledacos, Děvy to vědí,
Švarný-li mládenec Do kola hledí! „Hej hola! nadmi se, Hučivý dědku!
Stříbrnou na talíř Dostaneš pětku! Zadudej vrtáka! Hej hola, děvy!
Hop honem do kola, Ten duši křeví!“ Zvolají tátové: „Hospodin s námi!“
„Nechoďte, děvečky!“ Varují mámy. Nedbají dívčiny, Všecky se třepou
Na hocha švarného Postavu lepou. V tom jedna vytrhne Mámě se z ruky:
„Ach dcero, co děláš? Pro Boží muky!“ Neslyší matičky, V kole se kroutí,
Na hocha přiléhá, Matičku rmoutí. „„Hlehlehle! lidičky! Pro pána krále!
Kterak se vztyčuje Postava stále!““ Rejduje do kola, K sobě ji vine,
Ona mu v náručí Rozkoší plyne. „„Hlehlehle! lidičky! Hleďte ty nohy!
Kopyta dupají, Na čele rohy!““ „Ach dcero! má dcero! Mé drahé dítě!
Vyviň se, pro Boha! Z pekelné sítě!“ Neslyší matičky, V kole se vrtí,
Klesajíc do tlamy Šeredné smrti. V tom s věže půlnoční Hodina bije,
Z podstěny zasipí Prašivá zmije. Udeřil do stropu Rohatou lebkou,
Ven letě do noci S děvicí hebkou. Síně se naplní Sirnatým puchem,
Toto pak slyšeti Zděšeným sluchem: „Hahaha! hehehe! Hihihi! huhu!
Zase kus zplaceno Starého dluhu!“ Každý rok v dobu tu Peklo si mlaskne,
Mnohýť mu živůtek Za oběť praskne. Chaso švárná, jděte domů, Masopust už kloní se,
Nebo, co dnes hrozí komu V půlnoc děsnou, neví se; Škaredá už středa zívá V černé noci za vraty,
Na světačky v tu noc mívá Svou moc ďábel rohatý.
Cookies on Poetry Cove