Mocně pne se cédr na Libanu,
Tisíc let ho k nebi věžilo,
Jižní kraj mu dával živnou manu,
Jižní slunko hruď mu svěžilo.
Také Sibiř cédr plodí drobný,
Jej však živí země hubená,
K tomu pramen slunka přechudobný
Nizounká mu zlatí temena:
Neváhá však znalec duchem plný
Řadit tento vedlé onoho;
Jeden základ Tvůrce důmyslný
Dal jim, plánu šetře jednoho.
Třeba cédrům zimou zakrsalým
Mé se podobaly prozpěvy:
Předce vzlétnou k duchu mužům znalým,
Mnohé srdce v nich si odleví.