Ó, noci, ozař duši mou
unylou,
můj sen je příliš sladký,
já oplakávám ztracené,
já oplakávám zmařené
své statky.
Ó, noci, ozař duši mou
slzavou,
ó, nech mne trhat kvítí,
rty moje nikdy nepoví,
jak nekonečně hladoví
mé žití.
Ó, noci, ozař duši mou
tesklivou,
mé cesty v tmu se stáčí,
tak ubírám se v modrých snech
zádumčiv, tich a bez útěch
jen pláči.