Kraj procit’. Smavá nálada
v svých loktech hýčká snící zem’
a světel sprcha na lada
se řine s nebe lijákem.
Chrp modré hvězdy zaplály
na žitných polích, v pšenici,
jež rozlila se do dáli
jak vonná láva šumící.
Zpěv cvrčků zní s luk pod lesem.
Včel třpytný hlouček s bzukotem
se snáší v jetel, v bílý rmen.
A ty jsi šťasten, zdá se ti,
že milenku máš v objetí
a líbáš, žhavě líbáš jen.