Za nemnoho bouřných let
jak se změní vnitřní svět,
cítění, sny, touhy, vznět!
Zapomínáš, jiné zvíš,
zkušeností hrůznou tíž’
na svá bedra hromadíš.
Hledáš, toužíš, zápasíš,
spěcháš k cíli – náhle víš,
žes’ mu vzdálen spíš než blíž.
A tak bloudíš v neklid, v klid,
strastmi zkrušen, touhou zpit...
Nevidět nic, necítit!