Léto září luhem nebe, stromů rouchy zelenými,
křísí v srdci vonnou hudbu, tajuplně němou píseň
žlutých růží, jako samet omlžený, drahocenný,
klidných, těžkých, plnokvětých, které vydechují vůni
jako schrána na voňavku v rozesnění otevřená.
Žluté růže, žluté růže, chtěl bych čelo ve vás vložit,
zmámen vůní rozpomínky odplynulé lásky prožít.