Žluté listí v alejích
hořká vůně vane z nich;
krajina jak pastel v šedi
závojem mlh teskně hledí,
slunce rudé zapadá,
zádumčivá nálada
zpívá v tónech mollových.
Smutno venku, v srdci chlad,
podzim dýše ze zahrad,
takou divnou dýše vůní
po níž lidská srdce stůní,
jako mrtvá láska z mládí,
již jste měli kdysi rádi
a jíž marno vzpomínat.
Ticho, šero v ulicích,
chladný vítr vane z nich,
osvětlená okna svítí,
divné city v nitru nítí
po klidu a polibcích,
po štěstí a objetích,
po všem, co mi cizé v žití...