Jednou vyšla sobě sama
do lesa, kde kvete vřes,
doma zbyla gardedáma,
šel s ní jenom malý pes.
Spatřil jsem ji kráčet v dáli,
viděl jsem ji v slunci smát
a pak jsme se vídávali
od té doby častokrát.
A teď jsme už staří známí –
– musela se rychle vdát –
co se stalo mezi námi,
mohou hvozdy povídat.