Pryskyřic slzy na stromech,
pod chvojím záře zlatí mech,
ve vánku, v skalách, v ptačích snech
skryto je mnoho něžných ech.
Je lučina úl bzučící?
Je lesík harfa zvučící?
Je blankyt moře zářící?
Je země tvorstva šatnicí?
Oddaně splývám se zemí,
s vůněmi, s kvítím, s písněmi,
bratr jsem všeho, se všemi,
miláčkem slunce svět je mi.
Nemohu být již nikdy sám,
království země v srdci mám,
ve vodu, v blankyt se rozplývám,
v pozemské sklizni se usmívám