Pod slunce pohledem jihne sníh;
s nebe jas vzpomněl si mžíti...
Do síně paprsek ráje vlét,
v lustru se duhou chce skvíti.
O trylcích slavičích klavír sní,
vázy si přejí kvítí...
Oživlá krajina v zajetí
zlatého rámu se třpytí.
Jarní dech k slavnosti vůní zve,
probouzí jehnědy ze sna,
na stráni Petřína pod keře
fialky rozsévá Vesna