K moři jsem zatoužil jeti, k modrému jižnímu moři,
rozlačněn po jeho něze, po jeho rozmarných vzruších,
zajel jsem v krajinu prostou, k laskavé milence věrné,
v pohledu jejím jsem uzřel
Adrijské moře.
K hvozdům jsem zatoužil jeti,
k hlubokým tatranským hvozdům,
roztoužen po jejich klidu, po jejich široké hudbě,
zajel jsem v krajinu prostou, k půvabné milence věrné,
ve vlasech jejích jsem zaslech’
varhany hvozdu.
K nivám jsem zatoužil jeti,
k úsměvným travnatým luhům,
rozteskněn po svěžích barvách,
po květech, po vůních, světlech,
zajel jsem v krajinu prostou, k rozkošné milence věrné,
ve slovech jejích jsem našel
prérii v květu.