Nad rozjásanou krajinou
se sklenul blankyt snivý.
S luk štědrých vánek přináší
vzdech sena opojivý.
Se skály v náruč kapradin
se vrhá ručej dravá,
háj kouzelné víl báchorky
ti do snů našeptává.
I cítíš, jak by mysl tvou
zas obejmul jas mládí.
Pták plesá v květů svatyni
a slunce tvář ti hladí.