Již stůně Léto. Kraj má tajné hoře.
Po sklizni touží víno v hroznů snech.
Dny, jež v proud klesly, zhltlo věčna moře.
Žár vroucných růží ustyd v záhonech.
Tvé srdce, truchlíc pro květnice mroucí,
v svou svatyni si přeje uzamknout
modř usměvavou, růží vášeň žhoucí,
by mohly dál v něm nadějemi žhnout