Slíbila mi, že se vrátí,
čekal jsem jí den co den, –
ale což se může někdo
spolehnout na slovo žen?
Kde as žije?.. Zřím ji ještě,
jak mne líbá na čelo,
když jsem smuten sedal v křesle –
teď však – všechno zmizelo!
Zapomněla... Marně čekám,
dnes je tomu sedm let,
co jsem cítil její srdce
na svých prsou naposled...