Skip to content
1877–1955

Západ slunce.

Emanuel Lešehrad

Když krásný anděl v jitra purpuru rozvíral zlatý kalich azuru, tu políbil jsem její spící tvář. A teď, kdy oknem západu žhne zář,

sedím v stinném koutě u piana, sotva okraj prstu zalkává na bílých klávesách, jíchž dotýká se; duše zpívá v purpurovém jase...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Západ slunce. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove