Teplé ticho v jizbě.
Přepadá mne spánek –
Noc – jsem na lučině smavých květin –
míle vzdálen Prahy.
Nad mou hlavou roste skála, jež se chvěje.
Ochromený hrůzou jsem jak přibit k zemi.
Někdo prchá; ječí vyděšeně –
Zasažený střelou řítící se skály
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.