Z hlubiny lesa v dumách svých
vyšla a šla kol oken mých.
Vyhléd’ jsem: spěla cestou svou,
pěla si píseň milostnou.
Do hlubin lesa zašla zas –
v šlépějích jejích ulpěl jas.
Zavírám okno: myslí mou
spěje dál s písní rozkošnou.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.