Je smavý letní, zlatoplavý den,
pln božské slávy;
jdu snivou nivou barvou rozechvěn
a písní trávy.
Ach, volně žíti! Z háje slyšet sem
je jásat ptáky.
V dál zvoní žito, hlinou voní zem’
a planou máky.
A vroucné srdce v šťastných prsou mých
se láskou chvěje,
mé srdce, úkryt fléten vášnivých
si píseň pěje.
Žár slunce, slunce hřeje v žilách mých,
žhne z mého zraku:
Ó ženo, spleť mi věnec na skráních
z hořících máků!