Skip to content
1877–1955

Vzdech.

Emanuel Lešehrad

V záhonech mých rostou květy, snad též plody uvidíš. Moje touho! Lásko! Světy! Kdo pomůže nést můj kříž!?

Pode mnou se půda boří, klesám, vzdychám tisíckrát. Květy bují, květy hoří: Zdaž je uzřím také zrát?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Vzdech. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove