Ó, moci Všechno prolnout, pronikati,
to chtěl bych třeba za cenu i žití,
zem’ pochopit a ve všech tvorech býti
a všemu oheň svého srdce dáti.
A bořit, tvořit, bez dnů zašlých tíže,
vše nadšením a láskou prožhaviti,
sám sebe zapřít, tvorstvu býti blíže,
v svém nitru obraz Kosmu zrcadliti.
To chtěl bych, v to bych chtěl se vnořit zcela,
dát vyšší smysl zmatkům žití kolem,
zvát radostí, co dřív se zdálo bolem,
být náručí, jež svět by objat směla.