Pouští noci jdou dva hlasy:
Komu dám své vábné vlasy?
– Miláčkovi dej své vlasy;
nyvé srdce rozdrásá si.
Komu dám své chtivé dlaně?
– Zlato smíchu dám ti za ně.
Komu dám žár svého hledu?
– Sny své pohřbím v jeho ledu.
Komu dám svá ústa skvoucí?
– Mozek vezmi, krev mou vroucí.
Komu dám svá ňadra malá?
– Nic již nemám. Vše jsi vzala.