Nepohoda kalí mysl.
Dešť. Jen dešť.
Zchudlo nebe. Zšedl damašek luhů.
Však náhle,
když jsem vyhléd’ z okna, bylo jasno.
Zachytil jsem úsměv slunce, vyběh’ z šera –
Metlicí se brouzdám, obdivuji kvítka –
Obloha je čirá jako studánka
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.