Zraněn v životě
žiji v samotě,
vzdálen radosti,
vzdálen žalosti,
ponurý templář.
Za bílých nocí,
kdy do aleje
se měsíc skvěje,
jdu do své vlasti,
po cestě šedé,
jež do snů vede,
lásky vyhnanec.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.