Mlčení jitra zpívá.
Kam se tvá duše dívá,
má dívko snivá?
– Dívá se v nitra taje,
kde v sadu srdce zraje
plod stromu ráje.
Rozevři, dívko, dlaně,
snů perly odevzdaně
ti skanu na ně.
– Nechť se jen perly třpytí;
mé oči zářněj’ svítí
než šperky kvítí.
Nuž, rci, proč v tobě tma je,
když smavý zrak tvůj plaje
jak poklad báje?
– Temno je clonou zdání,
jež bdícím nezaclání
hvězd rozkvétání.