Je marné srdci zapírat,
že přicházejí dny,
kdy vidím se být bezmocný
a bědný, nicotný.
Vše posměšně mne vzrušuje,
v čem srdce našlo klid,
luh nebes, květy, vůně trav,
ples ptáků, očí třpyt.
A cítím touhu jízlivou
se jedem žití zpít,
před sebou moci uprchnout,
na sebe zapomnít.