Za mříží zahradní
tryská vřídlo nadějí v ilusí sprchu.
Rozmarné ženy loupí růže,
krášlí se jimi,
zahazují je v nicotu pěšin.
Ale před mříží zahradní
Werther myslí na osud květin,
jež zmámeně hasnou jak krůpěje krve
pod zvučným krokem krásek
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.