Dnes večer, když jsem kráčel lesem snící,
podivné zvuky vzbudily mé smysly...
Já vzhléd: a spatřil bílou holubici.
a dávné žaly letěly mou myslí.
A cítil jsem, jak všechno kolem zraje,
jak odkvétá a utváří se v plody,
vůněmi zvolna překypují kraje,
a v záři slunce shlížejí se vody.
A cítil jsem, jak mohutní mé síly.
Je rozkvět duše nádherný a dobrý,
a v mojich žilách bouřící krev šílí:
Dnes mohl bych se pustit v zápas s obry!