Veliký bělostný měsíc se svítí
na konci aleje ovocných stromků.
Ticho kol... Se stráně voní sem kvítí
a lesknou se v haluzích okénka domků.
Za hvozdy zapísk vlak, šílící vdáli...
Od hráze zaznělo harmonik štkání,
tak bolestně, tesklivě, jakoby lkaly.
Ach, srdce mé, ustaň!... Měj slitování!...
Tiše sní krajina... Tiše spí žaly,
vůně a snové a černavé lesy:
Ó, moci tak utonout v modravou dáli
a zaniknout s vůněmi v neznámu kdesi!...