Sem alejí kaštanů táhne se cesta...
Je ticho tu... V břečťanech domek sní v houští...
Sem nezní zvuk piana, hřmot vozů z města...
Přes zídku na cestu hloch plody své spouští.
Když večer se schyluje, lampář vždy tady
pak rozžehne lucernu... Ze zahrad voní
mdle kytice chrysanthem... Teskno kol všady...
A chvilkou je slyšeti, jak v městě zvoní...
Na chodníku plno je trávy a mechu...
Kdos zpívá... Teď netopýr přelétl v spěchu...
Po obloze hvězdy se pomalu rojí...
Sem chodím vždy s ženou svou za mdlého šera,
a zdá se mi, jak bych se setkal s ní včera
a zašel sem, bych jí řek’ o lásce svojí...