Mdlá luna září nad krajem.
Rybníky dřímou.
Z niv modrých kráčejí zvolna
sehnuté stíny.
Na kraji němého hvozdu
milenci sedí,
dvě neukojená těla
k sobě se tisknou.
Jas luny lehounce sklouzá
po jejich tvářích.
A jejich ústa se pojí
v horoucí vášni.
Je melancholický večer.
Rozkošný vánek
chladí jich hořící čela.
Ruce se chvějí.
Ó, štěstí veliké lásky
a věčně nové:
Cítit na svojí hrudi
oddané srdce!