Za zlatých večerů si vyjdu do polí,
kde voní fialky tam půjdu ve trávě
a budu naslouchat jak z němých údolí
se line hudba mdlá tak vláčně, zdlouhavě.
A v prsou ucítím jak vánek tajně lká
a v záři modřivé zas spatřím území,
jak snílek marnivý, jenž přišel z daleka
a marně snaží se být šťasten na zemi.