Já tebe, ženo, vděčně vzpomínám
před ukončením tvůrčí pouti světem.
Co za bolest a odříkání dám,
jež splácelas mi úsměvy a květem?
Tvé milosrdné paže podpíraly,
když klesal jsem, jsa raněn únavou,
tys nesla se mnou radosti i žaly
a věrně šla vždy se mnou cestou mou.
Co za bolest a odříkání dám,
jež splácelas mi úsměvy a květem?
Já tebe, ženo, vděčně vzpomínám
před ukončením tvůrčí pouti světem.