Přál bych si odejít,
kam mne pudí
nezdolná touha:
do končin pohádek z dětství.
Vydal bych se
přes sopky, ledy
na dálnou cestu.
Ale vím, to je nemožné.
Jsem vržen na chodník cizího města
mezi sobecké lidi.
Ti mají červivá srdce
v zlých prsou,
bijí se, klamou, nenávidějí se,
nerozumím jim..
Má luzná princezno
v opálové kouli!