Vzduch čistý teplem se třese,
sám bloudím v zeleném lese,
blahem se chvěje srdce mé,
hruď moje rozkoší dme se;
nade mnou nebe blankytné,
jak ze skla kupole pne se...
Teď chtěl bych věčně v slunci snít,
mdlý, šťastný, rozespalý,
a světly, vůní bezu zpit
jen naslouchat, jak zdáli
zvuk fujary, odkudsi z pastvin, mdle,
melancholicky se nese...