Skip to content
1877–1955

UTONULÝ

Emanuel Lešehrad

Rozjímám na tvrdém loži. U mne stojí otec. Cítím jeho pohled. Jsem smutný.

Tak smutný nebyl jsem nikdy. Život se mění, prchá. Nad ložem vznáší se kříž.

Slyším modlících hlasy. Ležím mrtvý v rakvi. Tělo, jež vytáhli z vody,

když pluly ledy.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
UTONULÝ · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove