O jasan opřený v propast zřím
ze stínů Petřínské stráně.
Slunce jas před spánkem políbil
budovy, věže a báně.
Zvonice mizejí v soumraku.
Okénka domů se lesknou.
Kvílící hoboje s ostrovů
chvílí až u mne si stesknou.
Hvězdy lamp v šeru se scházejí,
paletu barev tma tlumí;
vůkol vše vyblédá, usíná –
ve snu jen Vltava šumí.