Tvé srdce jako pták je plaché,
přej mi je, přej.
A v klíně svém mou bolnou hlavu
snem kolíbej.
Jsem poutník, který v prachu cesty
zmdlen žízní kles’.
Co nadějemi pělo v hrudi,
žel, zmlklo dnes.
Tvé srdce jako pták je plaché,
dej mi je, dej.
Mou hlavu, těžkou září touhy,
snem uhýčkej.